čtvrtek 31. prosince 2015

středa 30. prosince 2015

NxxxxxS - Synthetic Corporation (2015)


Album Fujita Scale byla vubec jedna z prvnich recenzi, kterou sem napsal pro

pátek 18. prosince 2015

Hyny The Kid - Diaries of a premature (2015)

 
 
Dnes vam predstavim nadejnou dusi ceskyho rapu. Hynek z Dobrichovic je

pátek 11. prosince 2015

Yellow Eyes - Sick With Bloom (2015)


Bratrum Skartstadum se podarilo vytvorit koncepcni hudbu a naladit cloveka v jednotlivych releasech pokazdy na odlisnou naladu. Hlavnim klicem uspechu jsou melodie, ktery vas rezou do tvare. Jako zimni vitr. Jako ledovy zaveje,

pondělí 7. prosince 2015

Wounds - The Valley Of Death (2015)


Kapela vydala kazetu sice v unoru tohodle roku, nezminit se o ni ale nemuzu.

sobota 28. listopadu 2015

Olexa - Deep Root (2015)


Hodne prijemna vec k odpocinku a sroleni brcka. Deep Root je prvni tvorba od

pondělí 23. listopadu 2015

Heron - DYZU (2015)


Tahle kapela zustava ne moc znamou, i kdyz vydali demo, dve EP a split.

pátek 13. listopadu 2015

Daniel Caesar - Pilgrim's Paradise (2015)


The Weeknd s novym albem nijak neprekvapil a Frank Ocean na nas usil

čtvrtek 5. listopadu 2015

čtvrtek 29. října 2015

Earth House Hold vs Bvdub - Wishing and Withering (2015)


Na oddych tu mame dvoustopovy pohlazeni od Brocka Van Weye, pod aliasem

pondělí 26. října 2015

neděle 25. října 2015

The Weeknd - Beauty Behind The Madness (2015)


Fanatikem Weeknda sem uz roku 2011, kdy vydal mixtape House Of Balloons. Proc sem se do tyhle recenze ale nijak nehrnul, vysvetli nasledujici body:

pondělí 12. října 2015

pátek 25. září 2015

pondělí 21. září 2015

Travi$ Scott - Rodeo (2015)


"Sjed se se mnou a vystrizlivi, to je jediny, co chci ve svy fantazii.."

čtvrtek 10. září 2015

Yellow Eyes - Stillicide (2014)


Po EP The Desert Mourns, ktery davalo pocit neceho uz davno prozityho, udelali bratri z New Yorku dalsi vec. A je to nicivej orkan plnej tremola.

neděle 6. září 2015

Gath Šmânê - Transmuted Marrow (2014)


Nasilnej death metal z New Yorku, s jistou davkou techniky. Growl pripomina probouzejici se stvuru z kobky a prirovnani ke kapele Nile je jedine na miste.

pondělí 10. srpna 2015

Koss - Silence (2015)


Toshiya Kawasaki z Tokya je deep house DJ a sklada taky ambientni hudbu. Bezmala po 7 letech sem se dockal novy veci.

pondělí 27. července 2015

(Cloud) Rapova scena v Rusku


S prichodem Bonese v USA a Yung Leana ve Svedsku, i Rusko zaplavila vlna mladych umelcu, ktera vytvorila novou scenu omamnyho zvuku, kterej se nema za co stydet.

středa 22. července 2015

Dylan Brady - All I Ever Wanted (2015)


Jestli nenavidite auto-tune v jakykoli forme, okamzite prestante cist. Album je jim prespikovany.

pondělí 13. července 2015

Bohren & der Club of Gore - Piano Nights (2014)


Bohreni sou ve svym zanru dlouhou 23 letou stalici, a vydali za tu dobu uz hodne desek. Casem se ale kazda kapela musi rozhodnout, jakou cestou se bude dal ubirat. Ted je rada na Bohrenech.

úterý 7. července 2015

Dressed In Streams - self-titled / The Search for Blood (2013)


Jak sem se docet - clovek se skrytou identitou, puvodem z Indie, zijici v USA.

pondělí 6. července 2015

This Will Destroy You - Another Language (2014)


Po 3 letech konecne vydali my oblibenci novou desku. Prisli tentokrat s mnohem filmovejsim zvukem.

čtvrtek 2. července 2015

Bobby Raps & Corbin - Couch Potato (2015)


Vynikajici pocin dvou umelcu, Bobbyho Rapse a Corbina.
Neveril sem v to, ale Couch Potato je jasnej progress v cloud rapu.

středa 24. června 2015

Erraunt - The Portent (2015)


Mega podlazenej atmosferickej black metal z Chicaga.
Udelejte si na to nazor sami.
Zatim prvni vec tohodle typka, takze
snad zase predvede nejaky experimenty v blizky dobe.
Sem tam mi to pripomina Krallice nebo Geryon. 4/5

Top songy:
Emerald Vision, A Spectral Eyrie

Bandcamp:

úterý 23. června 2015

Vattnet Viskar - Settler (2015)


Settler je tribut pro kosmonautku Christu McAuliffe,
ktera zemrela ve svych 37 letech pri havarii raketoplanu Challenger.

pondělí 25. května 2015

Night Lovell - Concept Vague (2014)


Mladej, nadejnej, cernej rapper z Kanady. Silne ambientni a uderny beaty, obzvlast urbanisticka atmosfera. Urcite vam v nekterych rymech pripomene Bonese. S tim bych ale dal nezachazel, jak maj nektery lidi nutkani. V kazdym zanru si sou interpreti podobny a neni to jinak ani u cloud rapu. Night Lovell si drzi svuj zvuk a ma svoje nezastupitelny misto. Mixtape je na mym playlistu uz tri mesice a porad nemam dost. Krome jeho vlastni prace se na tom podileli producenti jako Kid Indigo, Bine, Oshi, Falco a Fifty Grand. Schvalne jak se rapper vyporada s albem, a jestli se posune nekam dal. 4/5

- Pablo Esko

Top tracky:
Live Television, The Renegade Never Dies, Off Air, Light From The Car,
Deira City Centre, Dark Light

Bandcamp:

čtvrtek 21. května 2015

Action Bronson - Mr. Wonderful (2014)


Actiona jedu už nějaký ten rok a nepřestává mě bavit.
Věčně zhulenej týpek s kořeny z Albánie je povoláním kuchař,
váží přes 150kg, s oblibou rappuje o jídle, nebo třeba
jak metá trojitý backflipy. Během setu si sám vyhazuje
lidi z pódia (nad hlavou), protože "why would I have
a bodyguard when I look just like a motherfucking
bodyguard". Na VICE má svoji gurmánskou reality show
a když se mu chce v půlce gigu chcát, dojde s mikrákem
 do nejbližší toi-toiky, aniž by přerušil song... Ale klíčem
jeho úspěchu je krom humoru a charisma také nezaměnitelný
flow plus pěkná instrumentální muzika na pozadí,
dýchne na vás Queens NY. Tak má Bronson za sebou sérii
úspěšných mixtapes ve spolupráci s top producenty
The Alchemist, Harry Fraud či Party Supplies, přičemž
"Mr. Wonderful" je jeho netrpělivě očekávaný major
label debut. No a perfekt jsou první čtyři singly
v čele s "Easy Rider". Následuje fajn poslech, ale i nějaký
ten zbytečný filler, který (nejen pro mě) malinko
sráží momentum i celkový dojem. Tak jako tak ale myslím,
 že je to solidní LP a hezky sumarizuje dosavadní tvorbu.
Doporučení - tohle je jeden z nejzajímavějších MCs posledních let. 3/5


Top tracky:
Easy Rider, Baby Blue, Actin' Crazy, Terry

Youtube:

Palisades - Mind Games (2014)


Crossení žánrů se už asi dnes nezastaví před ničím. Tentokrát to schytal generickej R&B electro pop a breakdownovitý post-hc. Na první poslech jsem byl tou drzostí lehce zaskočen (a to i přesto, že jsem milovník ranných Attack Attack!), ale po několika dnech jsem se přistihl, že mi spousta momentů z týhle desky zní neustále v hlavě a pomahají mi překonat nepříjemný pracovní den. Pravda, druhý vokál (zároveň i basák) je občas až moc "Justinovskej", ale vem to v tom šílenství čert! Chvílema je toho elektra až moc, ale pak to smete ve vhodnou chvíli zahranej breakdown a já jim to žeru i s navijákem. Prvních pět songů jede jak po másle, pak už obrátky trochu klesnou, ale pořád si to drží svůj standart. Hostování zpěváka z mých milovaných The Color Morale v People Like Us je už jen třešnička na dortu. Můžu potvrdit, že naživo fungujou věci z nový desky naprosto perfektně (tělo mě bolelo ještě dva dny po tom) a členové kapely jsou až nečekaně skromný a příjemný lidi. 4/5

- KarelSINCLAIR

Top tracky:
Bad Girls, Mind Games, Whatever You Want It To Be, No Chaser

Youtube:

středa 20. května 2015

Adventures - Supersonic Home (2015)


Side project metalovych dospelaku Code Orange. Pro vasi informaci, tohle album psali zaroven s
I AM KING, a je to extremne chytlavej indie/alternative rock s prichuti devadesatek! Kazda pisen ma neco do sebe. Hlavni zpev tady vede kytaristka a klavesistka (ne bubenik jako u CO). Nenasel sem tady ani jedno nudny misto. Rozhodne mi doporucte nejaky indie, kdyz vas po poslechu tohodle nejaky napadne. Me v tomhle zanru uz hodne dlouho nic tak nebavilo.. 4/5

- Pablo Esko

Top pisne:
Dream-Blue-Haze, My Marble Hole, Pure

Bandcamp:

Capsize - The Angst In My Veins (2014)


Capsize nejsou na poli dnešního „moderního hardcoru“ nováčky.
Něco málo již vydali, ale pořádně se prosazují, a lidem do hlavy/uší dostávaj
až nyní. Neříkám to jen jako fanoušek kapely, ale Capsize jsou kapelou ukazující hudební i technický progres. Schválně si zapni první věci, třeba Set Sail a postupuj tvorbou dále. Až dojdeš
k tomuhle albu... Kytary jsou zde výrazné, velmi silné. Basa je ve většině případů utopena
v kytarách. Bicí jsou energetické. Vokál je chraptivý s měnící se razancí agresivity, dodávající hudbě emoce. Neuslyšíš zde žádné čisté zpěvy. Co zde však uslyšíš, jsou dva guest vokály – Jay Maas (Defeater), Andreas Malm (No Omega). Celé album zní hodně dynamicky, bez stereotypní nebo opakující se pasáže. Právě naopak zmíněná dynamika zde funguje na jedničku a pozvedá album na kvalitě. Zběsilé a rychlé pasáže střídají ty klidnější, někdy přecházej úplně do pozvolného vybrnkávání, aby pak zase gradovaly. Nejvíce to jde vidět na šesté stopě
„Tension“ - dynamika a struktura skladby/skladeb je největším kladem.
I díky tomu se nebudeš nudit ani po desátem přehrání alba. Jsem z tohoto hudebního výtvoru
hodně nadšený, o to víc,že tenhle styl, je přesycen a je těžko hledat něco „lepšího“ nebo „jiného“.
Dodatek: určitě od nich doporučuju dvou skladbové EP I've Been Tearing Myself Apart. Jak last.fm ukazuje, obě skladby z EP jsou u mě těmi nejhranějšími.

- Orel

Top songy:
Linger, Pale, The Angst In My Veins, Tension

Soundcloud:

úterý 19. května 2015

Darkside - Psychic (2013)


Darkside, nový projekt, který ke konci roku 2013 vydal debutovou desku, která i v tomhle roce má své místo. Debutová deska s názvem Psychic bořila rekordy, ocenění a stvořila pojem.
Darkside tvořili Nicolas Jaar, uznávaný producent a néměně talentovaný kytarista David Harrington. Říkám tvořili, protože po vydání desky, odehrání světové turné, která se nevyhla ani ČR, oznámili konec, resp. začli zase tvořit sólově, ovšem druhou společnou desku ani jeden z nich neodmítá. 5/5


Top songy:
Heart, Metatron

Youtube:
 

Steven Wilson - Hand. Cannot. Erase. (2015)


Nenucená kombinace progresivních, elektronických a popových prvků. To je čtvrté solo album Stevena Wilsona s názvem "Hand.Cannot.Erase". Na albu se mimo jiné podílely i známá jména Marco Minnemann a Guthrie Govan. Na rozdíl od přechozího "The Raven That Refused to Sing (And Other Stories)" je "Hand.Cannot.Erase" koncept album, které vypráví o tragickém příběhu Joyce Vincent*. 5/5

*"Joyce Vincent se narodila a vyrůstala v Londýně. Vedla úspěšný život až do roku 2001, kdy přerušila veškeré vztahy s rodinou, přáteli a dala výpoveď. Joyce byla obětí domácího násilí a nejpíš pocit hanby jí dohnal k tomuto řešení. Poté se odstěhovala do ubytovny na předměstí Londýna. V listopadu 2003 navštívila nemocnici a to bylo naposledy, co jí někdo viděl. Až do roku 2006 kdy našli její ostatky ležet u zabalených dárků v jejím pokoji."

- Aleš Balon

Top songy:
Hand.Cannot.Erase, Perfect Life, Regret #9

Youtube:




pondělí 18. května 2015

Hans Zimmer - Insterstellar (2014)


Dlouho se čekalo, přesně 5 let na další überpočin tohoto geniálního skladatele. Od dob Inception, dalo se říct, že jen paběrkoval na stejné vlně, využíval již nastolených, ale skvělých zvuků.
Ale pořád jsme čekali na něco nového, jiného. Což právě přišlo v OST k filmu Interstellar.

Zimmer se spojil s Alexem Gibsonem a odletěli do Londýna, využít templářského kostela a jeho varhan. Díky sólistovi kostela, Rogeru Sayerovi, získali pro svojí tvorbu nadčasový, nebojím se říct až geniální zvuk. Zvuk, který definuje desku a číní ji tak absolutně výjimečnou. 5/5


Top tracky:
Detach, No Time For Caution, S.T.A.Y, Day One

Youtube:

JMSN - JMSN (Blue Album) (2014)


The Weeknd. Ještě před pár lety neznámé jméno. Dnes již pomalu persona RnB, známá celému světu (momentálně i díky singlu ve filmové sračce 50 odstínů šedi). Možná si říkáš, proč první věty míří úplně mimo. Důvodem je fakt, že tohoto Kanaďana miluju a občas dojdu do fáze, kdy se jím „přeposlouchám“. Takže jsem hledal něco podobného, a tak se dostal k JMSN. Pravdou je, že až si pustíš tohle album, nebude znít jako The Weeknd. Přesto Christian Berishaj alias JMSN nabízí podmanivý a uklidňující vysoký mužský hlas zasazený do R&B melodií, které zdobí kytarové linky. Abych byl upřímný, tahle věc je pro mě mírné zklamání a zároveň skrytá recenze a velké doporučení na starší album z roku 2012, †Priscilla† - brilantní to věc! Právě v porovnání The Blue Album kontra †Priscilla†, první zmiňované z boje odchází jako poražené a to jen díky tomu, že o dva roky dříve nasadil vysokou laťku, která tak připomíná tvorbu The Weeknda (ano, první řádky nebyly zbytečné tlachání mimo). Tohle je jen mírný odvar toho, co umí a proto „jen“ 3/5.

- Orel

Top pisne:
Street Sweeper, Price, Foolin

Soundcloud:

neděle 17. května 2015

NAVRATDOMINULOSTI I


Scars on Broadway - Scars on Broadway (2008)


Kytarista, potažmo zpěvák a vždy dvorní skladatel System Of A Down, Daron Malakian, si před lety rozjel nenápadnou vedlejšku, kterou paradoxně beru za to vůbec nejlepší od něj. Ovlivněn byl po žánrové stránce hlavně rockem šedesátých let, tj. klasiky jako je Bowie, Neil Young, Brian Eno, Beatles nebo Roxy Music, ale i elektronikou, trash, black, death a doom metalem, GG Allinem nebo arménskou folkovou muzikou. Celkem bizarní mix tu tvoří vlastní rockový sound. A líbí se mi, jak moc ta muzika odráží Daronovo zvláštní já a unikátní vnímání světa kolem v různých momentkách. Krása Scars spočívá nejen v jednoduchosti, jak textově, tak struktuře postavené na opakování, ale i v nesmírné hloubce zároveň - obojí významové, emocionální. Miluju hned otevírák "Serious", který několikrát vystřídá rychlé sloky s melodickým a ultra-zpěvným refrénem, přičemž Malakian na pódiu hlásí "you're so fucking serious it makes me fuckin' sick!!!". Zasněný "Babylon" vrací vzpomínky na dětskou lásku, noci v poušti, ve hvězdách a na vrcholcích střech. "Chemicals" možná dočasně rozhodí vaši příčetnost, "Enemy" roztančí, "Universe" přiměje zamyslet se nad podstatou všeho, naší nicotností, "3005" tragikomicky ujíždí na pozadí konce naší planety. Není to rozhodně něco pro každého, ale pokud vám to sedne a objevíte hloubku jako já, může to být deska k nezaplacení...
 Léta doufám, že se třeba dočkám pokračování. 5/5


Top tracky:
Serious, Funny, 3005, They Say

Youtube:
  
  


Night Hag - Gilded Age (2011)

Slusnej mix black metalu a hardcoru z Australie. Bezny postupy, takze album
nijak neprekvapi, ale ani neurazi. Ja sem si tady svoje srdcovky nasel.

Skoda, ze uz to hosi davno zabalili. 3/5

- Pablo Esko


Top pisne:
Sixth Extinction, Coolidge, Kansas, Mongrel

Bandcamp:
 

sobota 16. května 2015

Skáphe - Skáphe (2014)


Tristici se skaly a rev nekoho, koho zerou plameny. V jeskyni nebo v propasti,
 odkud slysis tenhle syrovej zvuk dlouhou ozvenou. Puda se zacne trast, a do
toho ti zacne pod nohama prystit lava. Pak ticho. A posledni riz, kdy je kazda
 duse pohrbena. Ted uz Zeme hraje svoji posledni smutnou hymnu v kostnici. Ve
vesmiru plujou kousky Zeme, a na jednom z nich se blysti posledni obelisk.
Hejno meteoritu ho roztristi na milion kousku. Dizonance. Mrazive spalujici
podivana. Zivot je vymycen. Nastalo nepojmenovany, hrozivy ticho kosmu. 4/5

- Pablo Esko

Top pisne:
Every Soul Entombed, Melancholic Ossuary,
The Obelisk Gleam, Untitled

Bandcamp:

Anicon - Aphasia (2015)


Sam sem se divil, proc kapela, ktera hraje od roku 2010, je tak silne
nedocenena. Ted uz asi vim proc. Anicon se na tomhle EP snazi vic navodit
atmosferu, ale moc jim to nejde. Zvlast v castech, kde je vokal vynechanej,
a kytarovy linky by mely cloveka nekam vtahnout, tak to funguje presne naopak.
Jakoby melodie nemely smysl a nesedely na spravnym miste. Misty se kapela snazi
o nejakou progresi; v poslednim songu se najde zapamatovatelnej riff, bohuzel pokus, vydat
se lepsim smerem nez na predchozim materialu, nevysel. Pisne sou vazne neprirozeny, vyjimkou
prvni Fall From Earth, ktera zacina prijemne melancholicky. Anicon mimochodem
pisou novy album. takze jim muzem dat jedinou sanci, ze se proberou. 3/5

- Pablo Esko

Top pisne:
Fall From Earth

Bandcamp:

pátek 15. května 2015

Houses - A Quiet Darkness (2013)


Jestli je pro nekoho letni depka Lana Del Rey, pro me to pak je tahle kapela.
Indie shoegaze duo - Dexter Tortoriello a Megan Messina - se svoji elektronikou.
Skomirajici nadeje na nejakou lasku nebo davno ztraceny leto - to si vyberte sami. Tady bici zatloukaj posledni hreb do rakve a kytara nahani post-rockovej dron, kterej vas vyvali
ve vyprahly pude. A kdyz nastoupi piano, to se ve vas vsechno otevre a vytece.
Nic nezbyde.. 4/5

- Pablo Esko

Top pisne:
Beginnings, The Beauty Surrounds, Big Light

Youtube:

Madball - Hardcore Lives (2014)


Ať je jasno, tohle review píšu jako die-hard fanoušek kapely, která už dnes patří k hvězdné neměnné, a desku od desky jen dál utvrzuje svůj status pouliční síně slávy zasloužilých veteránů, dál si rozšiřuje loajální army-base. Tím pádem nikdo nečeká nic radikálního, a nový CD je pro mě v podstatě totál sázka na jisto. Že dostanu dalších 35 minut NYHC zásadový macho muziky, hrdý, tvrdý jako život sám (nebo knockout pěstí do držky), textově pokaždý jen o kus moudřejší, na téma rodina-integrita-respekt, stejně poctivý, neústupný, od srdce. Pokud znáš, předem víš, co dostaneš. Tak je to i s Hardcore Lives, přičemž sound byl minule o něco "metalovější", hitovka do pevnýho setlistu je tady tak jedna max dvě, zřejmě hymnová "Doc Marten Stomp" a dynamická "DNA". Nechybí ani tradiční, jeden španělácký song, hostování z TERROR, H2O, WALLS OF JERICHO, a jako bonus třešnička je tu nově nahraná, tři roky stará, ultimátně výborná "The Beast". No... šlape to jak Apple hodinky (předpokládám), opět nej soundtrack do posilky a nashle vy píči v pitu. 4/5


Top tracky:
DNA, Born Strong, The Balance

Youtube: